Rubriky
Uncategorized

V přírodě, i když je malebná, uklidňující a krásná, je potřeba mít stále oči otevřené

Věřím v osud, který nás každého čeká, a hlavně vím, že nikdo z nás netuší, co jej v příštím okamžiku potká.

Na dnešní večer jsem dostal pozvání do diskuzního pořadu na televizi Nova. Pozvání jsem rád přijal a potvrdil (záznam vystoupení najdete zde). Budeme se bavit o krajině, zemědělství, lesnictví, klimatické změně a také koronaviru a jeho dopadu do těchto oblastí.

Dnes jsme celý den uklízeli a sváželi staré dřevo. Na hranici pastviny a lesa na jižním svahu hory Luh jsme při nakládání dřeva narazili na tuto krasavici, která byla schovaná v hromadě ležícího dřeva.

Trochu nás překvapila, na tomto výsušném stanovišti bych ji nečekal, protože většinou se drží v podmáčených loukách poblíž vod nebo na horských rašeliništích.

S traktoristou si málem dali pusu. Bylo to jen o fous a místo do Prahy do televize, bychom uháněli do nemocnice pro sérum.

Dobře vše dopadlo, my jsme si zase uvědomili, že v přírodě, i když je malebná, uklidňující a krásná, je potřeba mít stále oči otevřené. Traktorista jel na konci šichty domů a já mířím do televize.

Navíc s tím vědomím, že když na našich pozemcích žije dnes již vzácná zmije obecná, tak je zde příroda v pořádku.

A bát se jí nemusíte, není útočná, když jí dáte prostor, tak se rychle odplazí. ❤️

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *